Chovatelská stanice od bílé panenky

Já jsem tam nebyl od svých 5 let tak jsem se tam těšil… holky se podívaly do nového prostředí a otrkávaly se v té spouště lidí a zvířat.. Nejvíce se jim líbil sameček zvířátka jménem FENEK ( malinká lištička s vééélkýma ušima )s tím se chtěly obě kamarádit…Naopak se jim nelíbil černý šimpanz , který se ve výběhu přišel napít do příkopu… to spustily obě šílený štěkot,že i ošetřovatelka se přišla podívat co se děje.. .-D No a Anninka měla největší problém s velkým nosorožcem , od kterého leknutím odskočila až mě málem strhla s sebou.Byla to však velká plastová siluleta s fotografiií nosorožce. Moc se nám tam líbilo,ale začalo pršet a protože jsme měli zoo prohlídnutou, další zastávka byla NOVÁ PAKA a majitelé Ashlinky manželé Veselí.

Ashley nás asi poznala,byla miloučká jen Ittinka na ni chvilku poštěkávala,ale asi proto ,že se s Anni začali honit a blbnout a Ittie jako správná máma je musí koderovat a krotit..No a protože stále pršelo Aš i An byly za chvilku jako prasátka…Taky jsme si popovídali s majiteli o výchopvě ,o krmení a hlavně o pejscích No a Aschlinka jim dělá jen samou radost … A nakonec jsme pokračovali do Veselé u Mnichova Hradiště k našemu Andílkovi Toníkovi současným jménem Verdi. Když jsme přijeli před dům , u brány ležel „náš“ Toník a byl to už opravdu velký a „dospělý " pes. No a když začal blbnout tak ač velikostí "dospělý“ bylo vidět že to je ještě naše malý štěňátko Opět se s Anni honily a různě blbly. Byla sranda dívat se na Anni a Verdiho,když Verdík nad Anni čněl snad o 10 cm Opět jsme si popovídaly o pejscích a i dětech A pak už jsme frčeli domů… najeli jsem za ten den 280 km a holky byly skoro mrtvý… a my taky… Musíme konstatovat ,že pejsci jsou v dobrých rukou a v dobrých rodinách a mají se opravdu moc dobře a jsem za to rádi…

fotografie ke článku jsou tady…